Letní intenzivní kurz „Sociální sítě jako výzva pro výchovu a vzdělávání“

Léto už se blíží a my opět otevíráme letní intenzivní kurzy pro pedagogy zaměřené na využití sociálních sítí ve vzdělávání. Vyberte si ze třech dostupných termínů a přihlaste se zde.

Jsou sociální sítě místem pouze pro zneužívání?

15940615297_b6e61e5883_b

DVTV si tentokrát pozvali Martina Kožíška, bezpečnostního experta portálu Seznam.cz. V rozhovoru uvádí několik případů zneužívání dětí, ale i seniorů. Také hovoří o riziku, kterému sami rodiče děti vystavují, když zveřejňují na sociálních sítí jejich fotky. Celý rozhovor můžete shlédnout na tomto odkaze.

Samozřejmě nelze Košíškova tvrzení vztahovat na všechny sociální sítě. Největší riziko útoků a zneužívání je na osobních sociálních sítích jako je např. Facebook či Snapchat. U těchto sítí je totiž v popředí uživatel, jeho osobní informace, životní události a kontakt s dalšími přáteli. Jelikož jsou tato prostředí využívána ke komunikaci a je zde velké množství uživatelů, mezi uživateli můžeme najít i uživatele s patologickým či problémovým chováním.

Velmi důležitou roli v ochraně dítěte hraje nastavení účtu. Skrze nastavení soukromí si každý uživatel může nastavit, aby mu cizí lidé nemohli posílat žádosti o přátelství či zprávy. Podobně je to i s fotografiemi a příspěvky. Sám Facebook používá jako výchozí nastavení soukromí pro příspěvky vždy sdílení pouze mezi přáteli. Uživatel pak může nastavení změnit na příspěvky veřejné či viditelné jen pro vybrané přátele. Co se týče profilových fotek, ty jsou vždy veřejné a útočník si ji může také stáhnout do svého zařízení. Proto doporučujeme volit takové profilové fotky, na nichž není obličej dítěte.

To jsou ale bohužel další úkoly dnešního rodičovství. Rodiče by rozhodně neměli nechat děti samotné v tomto prostředí a naopak věnovat jim zvýšenou pozornost. I děti mezi sebou by měli v těchto záležitostech více komunikovat, vyměňovat si rady a informace. Ve věku 10 – 15 let se totiž děti nejvíce naučí jeden od druhého. To už je ale záležitostí pedagogů, aby dokázali vyvolat komunikaci ve skupině.

Rozhovor s Martinem Kožíškem bychom ale měli brát jako příklad k poučení a nastavení takových opatření, které zamezí vzniku těchto situací. Rozhovor bychom neměli vnímat jako strašáka, odrazující případ, neboť sociální sítě nabízí také jedinečné možnosti ve vyhledávání obsahu, komunikaci s přáteli či rozvoji svých zájmů. Je ale třeba je užívat s vědomím všech jejich kladů i záporů.