Letní intenzivní kurz „Sociální sítě jako výzva pro výchovu a vzdělávání“

Léto už se blíží a my opět otevíráme letní intenzivní kurzy pro pedagogy zaměřené na využití sociálních sítí ve vzdělávání. Vyberte si ze třech dostupných termínů a přihlaste se zde.

Kategorie současných sociálních sítí a aktuální sociální sítě

7910370882_39d180fb66_z

Současný internet nabízí mnoho sociálních sítí zprostředkovávajících člověku různé možnosti prezentace všedních událostí života. Na základě těchto odlišných způsobů dělí Sahan Ullagaddi [1] sociální sítě do tří skupin:

  1. osobní sítě
  2. sítě zaměřené na sdílení obsahu
  3. komunity se stejnými zájmy.

Ovšem můžeme se setkat i s dalšími způsoby dělení, např. Zelkowitz rozděluje sociální sítě na socializační, propojující a sociálně-navigační.[2] V tomto článku se přikláníme k dělení Ullagaddiho, jelikož sociální sítě rozděluje nejjasněji a nejsrozumitelněji. Podle jeho kategorií jsou charakterizovány sociální sítě v následujících řádcích.

1) Osobní sítě

Tyto sítě patří mezi nejstarší sociální sítě. Slouží zejména ke komunikaci, udržení kontaktu a sdílení důležitých momentů s přáteli. Hlavní roli zde hraje uživatel a vše kolem něj. Tyto sítě zdůrazňují aktuálnost a přítomnost. Uživatelé sdílí, co je právě zaujalo nebo kde se právě nachází. Mezi osobní sítě patří Facebook, Google +, Snapchat či Foursquare. O některých z těchto sítí se na RVP.CZ dočteme v článku Moniky Černé a Michala Černého s názvemÚvod do problematiky sociálních sítí.

Snapchat

Snapchat je oblíbenou aplikací teenagerů, kteří vlastní chytré telefony. Jedná se o aplikaci, která umožňuje rychle a aktuálně sdílet fotky a videa. Uživatel může k fotce přidat popisek, upravit fotku přednastavenými filtry a lze ji také jednoduše upravit kreslením. Výsledné fotky a videa, tzv. snapy, jsou jedinečné, protože každý snap se uživateli zobrazuje nejdéle 10 vteřin. Po uplynutí této doby snap navždy zmizí, jelikož aplikace zahrnuje sebedestruktivní mechanismus. Přesto ani tento mechanismus nezaručuje naprosté zajištění soukromí. Založení účtu na Snapchat je, stejně jako u Facebooku, možné až od 13 let.[3]

Pro učitele je Snapchat kreativním nástrojem, prostřednictvím kterého může posílat nápovědu či indicie k řešení úkolu. Své využití nalezne např. v zeměpise, biologiie, ale i matematice.

2) Sítě zaměřené na sdílení obsahu

Tato kategorie sociálních sítí je kombinací osobního, uměleckého a profesního obsahu, což napomáhá jejich uživatelům projevit více stránek jejich osobnosti a různé aspekty jejich života. V popředí těchto sociálních sítí ale už na rozdíl od předchozích, osobních sítí, není uživatel, ale obsah. Pomocí popisů obsahů a využitím tzv. hashtagu může uživatel usnadnit vyhledávání obsahu. Na těchto sociálních sítích není vždy dáno, že jeho „přítelem“ či „sledujícím“ je osoba, s níž se zná z reálného života. K těmto sítím patří např. Twitter, Instagram, Tumblr, YouTube a Pinterest.

YouTube

Základním principem této sítě je sdílení videa mezi širokým publikem. Burgess a Green ve své knize charakterizujíYouTube jako sociální sít participativní kultury. Přispěvateli jsou velká média, producenti a vlastníci autorský práv, aktivisti nebo amatéři. Podle toho se obsah dělí na komerční a nekomerční. Přispěvatelem může být kdokoli, jelikož na YouTube lze nahrávat videa bez vysokých technických požadavků.[4]

YouTube tvoří dvě skupiny uživatelů – přispěvatelé a publikum. Pro pasivní publikum není nutná registrace, takže sledující může zcela anonymně sledovat hodiny a hodiny videa. Registrovanému uživateli je umožněno používat několik jednoduchých funkcí, má možnost nahrávat vlastní videa, vytvářet playlisty s oblíbenými videi a komentovat videa vlastní, ale i ostatních uživatelů. Stejně jako na Facebooku i na YouTube existuje tlačítko „Líbí se mi“ a na rozdíl od Facebooku je tu i tlačítko „Nelíbí se mi“. Uživatel se přihlašuje k odběrům různých kanálů ať už umělců, televizních pořadů či amatérů a jejich videa se pak uživateli zobrazují na jeho hlavní stránce.[5]

YouTube obsahuje velké množství videí z různých kategorií. Nalezneme zde hudbu, sport, návody, ale také vzdělávací a osvětová videa. Ve vyučování lze YouTube využít jako názornou ukázku, způsob prezentace učiva či jako jeden z hodnotících faktorů žáka. Zapojením YouTube do vzdělávání ukáže pedagog žákům, že tato sociální síť neslouží pouze k pobavení, ale že může sloužit také vzdělávacím účelům. Žáci sami mohou natáčet videa na zadané téma, a tím prokázat orientaci v daném tématu a také vzdělávat i ostatní spolužáky. Třída si může vytvořit vlastní kanál, ve kterém bude svoji činnost prezentovat a mít tak jednotlivá témata na jednom místě.

Instagram

Instagram není jen zcela běžné sdílení fotek z každodenního života. Jeho podstata spočívá ve vytvoření malého uměleckého díla. Pomocí sedmnácti filtrů, které Instagram nabízí, je možné udělat z obyčejné fotky fotku hodnou profesionála. Samozřejmě je dobré, aby už původní fotka zachycovala ten správný moment a zobrazovala běžné činnosti netradičně. Joseph Linasche tvrdí, že už samotné fotografování napomáhá uživateli k estetickému rozvoji. Sám dále popisuje Instagram velmi prostě ve dvou slovech: fotografie, komunita. Instagram umožňuje pouze sdílení a prohlížení fotografií, uživatel nemůže zveřejnit nic jiného.[6]

Registrovaný uživatel může zveřejňovat vlastní fotky, přidávat ostatní uživatele do sledování a být sledován, dávat fotkám „like“ nebo je komentovat.[7] Avšak i Instagram je sociální sítí závislou na aplikaci v mobilním telefonu. Na její internetové verzi mohou pouze registrovaní uživatelé sledovat příspěvky a reagovat na ně.

I sociální síť Instagram lze ve výuce velmi kreativně využít. Prostřednictvím Instagramu mohou žáci nevšedně zobrazovat historické i současné významné osobnosti, zaznamenávat průběh své práce či zveřejňovat knihy, které právě čtou. Žáci pak věnují více pozornosti k dílčímu úkolu a snáze si věci zapamatují.

Pinterest

Jedná se o online nástroj umožňující jeho registrovaným uživatelům vytváření online nástěnek a specifičtěji vyhledávat obsah odpovídající jejich zájmům mezi velkým množství obrázků, tzv. pinů. Na jednom místě může uživatel najít spoustu nápadů, objevovat, vyhledávat mezi nimi a vracet se k nim. Pinterest se tak stal alternativou k běžným vyhledávačům.[8, 9]

Kristen Falk považuje Pinterest za velmi efektivní nástroj, protože člověk zde může najít inspiraci a zároveň podporuje uživatelovu kreativitu. Obrací se sem zejména ženy a hojně je využíván americkými učiteli k plánování vyučování.[10]

Samotný obsah Pinterestu se dělí do 33 základních kategorií, mezi které patří např. architektura, vzdělávání, móda, cestování, jídlo a pití, výzdoba interiérů a další. Sociální rozměr Pinterestu spočívá ve sledování ostatních uživatelů, tzv. pinnerů. Každý pinner si může zcela nezávazně vybrat, zda bude sledovat všechny nástěnky daného uživatele, nebo jen ty, které opravdu odpovídají jeho zájmům.

Pro pedagoga představuje Pinterest burzu nápadů. Může se zde inspirovat od dalších profesionálů, ale také inspirovat další. Nalézt se zde dá spousta aktivit k jednotlivým vzdělávacím obsahům a aktivit, které naučí žáky využívat různé technologie či sociální sítě.

Nalézt se zde dají zajímavé piny, jako např. možnosti využití sociálních sítí ve výuce, vyučování za pomocí QR kódů, zpracování pracovních listů pro výuku angličtiny či pomůcky, jak ulevit unaveným mozkovým závitům žáků.

Další inspiraci můžete načerpat na webináři Pavla Hodála a Martina Lány prostřednictvím následujícího odkazuhttp://www.uctesnami.cz/diskutujeme/geg-cr/hangoutonair-pinterestvevyce.

3) Komunity se stejnými zájmy

Komunity se stejnými zájmy jsou vytvářeny zejména profesionály, ale mezi velkou část uživatelů patří i běžní uživatelé. Obsahem těchto sociálních sítí jsou specifické zájmy, podle kterých se dále tyto komunity rozdělují. Do této kategorie patří profesně orientované komunity např. na sociální síti LinkedIn, komunity zaměřující se na fotografování zajímavých míst a měst sdružující se na Flickr či hudební nadšenci z Last.fm, Bandcamp a Soundcloud. Díky tomu, že se na těchto sítích shledávají lidé se stejnými zájmy, vzniká právě zde spousta nových virtuálních přátelství a vztahů, a to dále může vést k osobnímu potkávání se a přátelství v reálném životě.

Last.fm

Last.fm obsahuje velké množství bezplatně dostupné hudby pro všechny uživatele. Ti hudbu tedy mohou volně poslouchat, přihlašovat se k odběrům různých interpretů, stahovat některé písně a vytvářet si vlastní playlisty.[11] Tím podporuje uživatele, aby objevoval hudbu i sám, neboť napomáhá Last.fm vytvářet statistiky poslouchané hudby všech uživatelů. Na základě návyků uživatele doporučuje hudbu, která by se mohla líbit jim i dalším.[12] Proto bývá mnohdy považována za nástroj pro objevování nové hudby.

Flickr

Flickr umožňuje jeho uživatelům snadnější práci s jejich fotografiemi a jejich dostupnost širšímu publiku.[13] Sám se popisuje jako nejlepší způsob k uložení, třídění, vyhledávání a sdílení fotek online. Díky mnoha nástrojům pomáhá Flickr fotografie organizovat, třídit do alb a vyhledávat je.[14]

Právě vyhledávání fotografií na Flickru může sloužit jako široká databáze volně přístupných fotografií díky uživatelům, kteří zveřejňují své fotografie pod licencí Creative Commons. Jejich fotografie naleznete na následujícím odkazu: www.flickr.com/creativecommons.

Závěrem

Různorodost sociálních sítí umožňuje pružně reagovat na potřeby uživatelů, kteří si mohou z dostupné nabídky vybrat ty nejvhodnější, odpovídající a podporující uživatelovy potřeby a zájmy. Aby se člověk dobře orientoval v rozmanitém světě sociálních sítí, je třeba získat určité životní zkušenosti a zkušenosti se samotnými sociálními sítěmi. Důležité jsou ale také informace o možnostech využití sociálních sítí.

Některé sociální sítě (Facebook, Snapchat, Google+, YouTube, Instagram) mají určenu věkovou hranici 13 let. Vzhledem k velmi nízkým sankcím mladších uživatelů se tedy v praxi tato hranice příliš nedodržuje. Proto je důležité dětské uživatele vést tak, aby nedošlo ke špatnému porozumění, neschopnosti pracovat s funkcemi sítí a jejich nevhodnému nebo nežádoucímu používání. Přestože jsou sociální sítě využívány zejména ve volném čase, mimo školní prostředí, je velmi důležitým úkolem současného pedagoga poskytovat žákům dostatečné informace. Začínající uživatele je třeba seznámit s možnými hrozbami a riziky. V této souvislosti je dobré znát portál www.e-bezpeci.cz, kde jsou vhodně popsány jednotlivé formy patologického jednání v prostředí sociálních sítí a který jako jediný poskytuje žákům snadno dostupnou pomoc. Zajímavé příspěvky k tématu sociálních sítí nalezneme i na serveruwww.bezpecnyinternet.cz. V případě pokročilejších a starších uživatelů (nad 13 let) je vhodné prevenci provádět spíše tak, aby vedla k pozitivnímu využívání sociálních sítí, např. využívání sociálních sítí ve vzdělávání.

 Článek na webu RVP.cz naleznete zde.
Citace a použitá literatura:
[1] – ULLAGADDI, S. The 3 Types of Social Networks and What to Post on Them. 2014. [cit. 2014-11-16]. Dostupný z WWW: [http://blog.klout.com/2014/05/3-types-social-netwo…].
[2] – ZELKOWITZ, M. Advances in Computers. 75. vydání. Salt Lake City : Academic Press, 2009. 336 s. ISBN 978-0-12-374811-9.
[3] – SIGH, K. The Beginner´s guide to Snapchat. 2014. [cit. 2014-12-28]. Dostupný z WWW: [http://mashable.com/2014/08/04/snapchat-for-beginn…].
[4] – BURGESS, J.; GREEN, J. YouTube Online Video and Participatory Culture. 2. vydání. Cambridge : Polity, 2009. 140 s. ISBN 9780745644783.
[5] – SAHLIN, D.; BOTELLO, C. YouTube For Dummies. Indianapolis : Wiley Publishing, 2007. 408 s. ISBN 978-0-470-14925-6.
[6] – LINASCHKE, J. Getting the Most from Instagram. 1. vydání. b. m. : Peachpit Press, 2011. 55 s. ISBN 978-0132875776.
[7] – BUCK, S. The Beginner’s Guide to Instagram. 2013. [cit. 2014-12-27]. Dostupný z WWW: [http://mashable.com/2012/05/29/instagram-for-begin…].
[8] – DUFFY, M. Microblogging: Tumbrl and Pinterest. 113. vydání. American Journal of Nursing, 2013. 62 s.
[9] – HANDS, A. Tech Services on the Web: Pinterest; http://www.pinterest.com. 30. vydání. Technical Services Quarterly, 2013. 346 s.
[10] – FALK, K. Pinterest. 31. vydání. Library Media Connection, 2012. 43 s.
[11] – WHITE, T. Hadoop: The Definitive Guide. 3. vydání. Sebastopol : O’Reilly, 2012. 688 s. ISBN 978-1-449-31152-0.
[12] – HAUPT, J. Last.fm: People‐Powered Online Radio. 12. vydání. Music Reference Services Quarterly, 2009. 23 s.
[13] – BAUSCH, P.; BUMGARDNER, J. Flickr Hacks. 1. vydání. Sebastopol : O’Reilly, 2006. 368 s. ISBN 05-961-0245-3.
[14] – HOLZNER, S. Sams Teach Yourself Flickr in 10 Minutes. Indianapolis : Sams, 2010. 224 s. ISBN 06-723-3095-4.