Letní intenzivní kurz „Sociální sítě jako výzva pro výchovu a vzdělávání“

Léto už se blíží a my opět otevíráme letní intenzivní kurzy pro pedagogy zaměřené na využití sociálních sítí ve vzdělávání. Vyberte si ze třech dostupných termínů a přihlaste se zde.

Kdo nejčastěji píše nenávistné komentáře?

2814651691_99aaab732e_z

Nová studie vydaná organizací Člověk v tísni se věnovala nenávistným komentářům v prostředí internetu. Zaměřila se přitom především na témata uprchlíků a Islámu, což jsou v dnešní době nejdiskutovanější témata na internetu. Do popředí se dostávají zejména ty negativní komentáře, vyzývající lidi k nenávisti vůči migrantům, jejich diskriminaci či k vnímání migrantů a Islámu jako ohrožení České republiky ale i jednotlivých občanů.

Odborníci, jež pracovali na této studii, chápou tzv. hate speech (nenávistnou mluvu) jako velice široký pojem vyznačující se zejména těmito znaky:

  1. Přirovnávání migrantů a muslimů ke zvířatům, hmyzu apod.
  2. Snaha vsugerovat čtenáři, že tyto skupiny ohrožují občanovu integritu, identitu a pocit bezpečí.
  3. Vyzývání k diskriminaci, odmítání, vyhánění, zabíjení a další.

Na základě analýzy veřejných příspěvků veřejných profilů na Facebooku a veřejných příspěvků na zpravodajských portálech bylo zjištěno, že typickým tvůrcem nenávistného komentáře je muž mezi 30 – 50 lety, středního vzdělání technického či ekonomického zaměření. 97966f1a3adeab42d846798d1fb9_base_optimal

Mezi hlavní projevy nenávisti patří tedy nenávistné komentáře na Facebooku či serverech iDnes.cz, Novinky.cz a Parlamentnilisty.cz. Dále také vytvářejí hoaxy neboli poplašné zprávy, které mají za cíl šířit nepravdivou nebo polopravdivou informaci. Ve vztahu k tomuto tématu slouží hoaxy k šíření strachu a nenávisti. V dnešní době ale už nejsou hoaxy pouze textového charakteru, mohou to být i zmanipulované videonahrávky. Ukázku takové manipulace videa můžete shlédnout v reportáži pořadu @online České televize.

Celkové procento lidí stavící se proti migrantům a Islámu je ve společnosti přibližně 25 % zatímco lidí s pozitivním postojem k těmto lidem je 14 %. Zbytek společnosti je nestranný či nejednotný.  S touto skupinou by se ale podle sociologa Prokopa mělo pracovat nejvíce, aby se nestaly názorově radikálními, tedy proti.

A jaký vliv má celá situace na děti? Budou děti radikálních „haterů“ také proti uprchlíkům a Islámu? Můžeme předpokládat, že dokud si dítě samo nedokáže udělat vlastní názor bude tvrdit to samé, co rodič. S kladnými či negativními postoji dětí jsme se setkali už v předškolním vzdělávání. Z praxe můžeme usoudit, že jsou rodiče, kteří se snaží být s uprchlíky solidární a vysvětlí svému dítěti, že uprchlíci jsou lidé, jež utíkají před bolestí a nebezpečím. Na druhou stranu jsou zřejmě i rodiče, kteří dětem přirovnávají uprchlíky k čertům, kterých je třeba se bát, protože představují zlo.

Už i ve škole se začala tato témata objevovat v rámci průřezového tématu Multikulturní výchova. Každý žák by měl získat objektivní informace pocházející z důvěryhodných a solidních zdrojů na jejichž základě si vytvoří vlastní názor. Samozřejmě je velmi důležitá i práce se třídou. Pedagog by měl dát dětem možnost vyzkoušet si obě strany a odhalit jejich klady a zápory. Stejně by měl ale postupovat i každý rodič.

Zdroje:

Člověk v tísni, o. p. s. Projevy nenávisti v online prostoru a na sociálních sítích

Aktuálně.cz Žádní názoroví vůdci, ani lidé na dně. Nová analýza ukazuje, kdo na webu šíří nenávistné komentáře