Letní intenzivní kurz „Sociální sítě jako výzva pro výchovu a vzdělávání“

Léto už se blíží a my opět otevíráme letní intenzivní kurzy pro pedagogy zaměřené na využití sociálních sítí ve vzdělávání. Vyberte si ze třech dostupných termínů a přihlaste se zde.

Naplnění potřeb člověka

mas

Tvořit sociální sítě a působení v nich je jednou ze základních potřeb člověka. Základní lidské potřeby, v pojetí amerického psychologa Abrahama Maslowa, jsou seřazeny do pětistupňové pyramidy od potřeb fyziologických po aktualizační potřeby osobnosti (Obr. 1)[1]. Virtuální sociální sítě pomáhají a mohou být i schopny naplnit lidské potřeby od třetího až po pátý stupeň Maslowovy hierarchie. Samozřejmě ne zcela úplně, fungují jako doplňky. Občas ale mohou být mylně chápány a je jim přikládán až příliš velký význam. V těchto případech pak může dojít k negativním psychickým vlivům jako je sebestřednost až narcismus, deprese či úzkost.

Pokud ale budeme používat a využívat sociální sítě „s mírou“ a chápat jejich omezenost na virtuální svět, mohou nám pomoci i v reálném světě. Díky sociálním sítím tedy můžeme podpořit některé ze základních potřeb člověka. Jedná se tedy o potřeby sounáležitosti, uznání a seberealizace.[2]

mas

Naplnění potřeby sounáležitosti znamená pro člověka vědomí, že někam patří, nalezení shody a možnost ztotožnění se. Sociální sítě dávají člověku pocit, že není izolovaný a kdykoli se může zapojit do interakce s přáteli[3]. Můžeme zde nalézt lidi se stejnými zájmy, hudebním vkusem, náboženským vyznáním či sexuální orientací[4]. Zejména děti a mládež ve věku 11 – 15 let se mohou cítit nejisté co se týče této potřeby. Prochází vývojovými změnami, které ovlivňují jejich psychiku a v jejich důsledku se může měnit vztah s rodinou, jenž začíná být nahrazován vztahy s přáteli. Sociální sítě, hlavně ty osobní, jsou místem setkávání s přáteli, kde společně mohou sdílet své životy, bavit se a komunikovat. Tím, že je dítě zapojeno do dění na sociálních sítích stejně tak, jako jeho spolužáci či okolí, má díky tomu pocit, že k nim patří, je jedním z nich.

Potřeba uznání se zde částečně naplňuje pomocí zveřejňování příspěvků uživatelů a následná reakce jejich přátel a dalších přátel z prostředí sociálních sítí. Lidé také často zveřejňují věci, na které jsou pyšní, ukazující jejich talent, schopnosti a mnohdy mají až narcistický obsah. Pro mnoho lidí bývá také důležitý počet přátel. Často se také stává, že i běžní lidé si přidávají do přátel až 1000 lidí a tvoří si takový svůj malý fanklub. Facebook v roce 2014 uvedl, že více než polovina jeho uživatelů má přes 200 přátel. Pro uživatele sociálních sítí bývá mnohdy důležitý i počet pozitivních ohlasů.[5]  V této souvislosti si uvedeme pojem fishing for compliments (chytání komplimentů), což je aktivita, kdy, nejčastěji dívky, záměrně píšou urážky na vlastní osobu za účelem získání pozitivních komentářů a komplimentů. Tato aktivita není žádoucí, neboť pouze zneužívá sociální sítě k tomu, aby uživatel dosáhl většího sebevědomí či na sebe upozornil. Měl by ale také vědět, že i přestože tyto komentáře píší lidé z jeho okolí (doufejme), tak v reálném životě, by se takové reakce nedočkal. Příklad fishingu si můžeme uvést na následujícím obrázku:

fishing-for-compliments-comic

(překl. „Jsem tak ošklivá“ – Ne, jsi krásná! A moc skromná! – Jsi ta nejhezčí holka, kterou znám!)

I potřeba seberealizace může být do určité míry naplněna prostřednictvím sociálních sítí. Jednou z významných potřeb je seberealizace vlastní pohlavní identity. Těmito aktivitami se podrobněji zabývá Eve Shapiro. Její genderové teorie popisují využívání sociálních sítí pro uskutečnění své pohlavní identity. Profil a aktivita na sociálních sítích vypovídají o uživateli, kým si myslí, že je, a tím mu dávají možnost být svůj a ujasnit si, kdo vlastně je.[6] Také mu umožňují vytvořit si vlastní image a prezentovat sebe tak, jak by chtěl být vnímán společností[7]. Může si vytvořil svůj profil, přidat se do skupin, diskutovat a vyjádřit tak vlastní názory a reagovat na politické nebo občanské záležitosti. Významně se na seberealizaci podílí také to, koho má uživatel v přátelích, k čí fanstránce se přidal či koho sleduje (např. hudba, produkty, slavné osobnosti, umění).

[1] Maslow svůj koncept hierarchie potřeb popsal v knize Motivation and Personality (1954), pro potřeby práce je citován překlad ze SLEZÁKOVÁ, L. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty, s. 34.

[2] Srov. Cakirpaloglu, P. Úvod do psychologie osobnosti, s. 185.

[3] Srov. WITTKOWER, D. E. Facebook and Philosophy, s. 144.

[4] Srov. BOYD, D. M.Ellison, N. B. Social Network Sites, s. 210.

[5] Srov. WITTKOWER, D. E. Facebook and Philosophy, s. xvi-xxvii.

[6] Srov. SHAPIRO, E. Gender Circuits, chap. 2.

[7] Srov. MOORHEAD, J.; RUSSEL, J. Should kids be allowed on Facebook?, 25. 5. 2011 [online], London [cit. 2014-11-16]. Dostupné na WWW: <http://www.theguardian.com/technology/2011/may/25/should-children-be-allowed-on-facebook>, ř. 28-30.