Letní intenzivní kurz „Sociální sítě jako výzva pro výchovu a vzdělávání“

Léto už se blíží a my opět otevíráme letní intenzivní kurzy pro pedagogy zaměřené na využití sociálních sítí ve vzdělávání. Vyberte si ze třech dostupných termínů a přihlaste se zde.

Naplnění psychických potřeb

mas

Tvořit sociální sítě a působit v nich je jednou ze základních potřeb člověka. Pokud zabrousíme do psychologie, můžeme si potřebu sociálních sítí ilustrovat na hierarchii potřeb sestavenou americkým psychologem Abrahamem Maslowem. Proto je tato pyramida známá jako Maslowova hierarchie potřeb. Na ní můžeme zdola nahoru sledovat lidské potřeby od nejnižších po nejvyšší. Potřeby jsou na sebe vázané jako úrovně. Pokud člověk nemá naplněnou tu nejspodnější potřebu, je těžké dosáhnout naplnění těch vyšších.[1]. Virtuální sociální sítě pomáhají a mohou být i schopny naplnit lidské potřeby od třetího až po pátý stupeň Maslowovy hierarchie. Jedná se tedy o potřeby sounáležitosti, uznání a seberealizace.[2]

mas
Naplnění potřeby sounáležitosti znamená pro člověka získání vědomí, že někam patří, nalezení shody a možnost ztotožnění se. Sociální sítě dávají člověku pocit, že není izolovaný a kdykoli se může zapojit do interakce s přáteli[3]. Můžeme zde nalézt lidi se stejnými zájmy, hudebním vkusem, náboženským vyznáním či sexuální orientací[4]. Zejména děti a mládež ve věku 11 – 15 let se mohou cítit nejisté co se týče této potřeby. Prochází vývojovými změnami, které ovlivňují jejich psychiku a v jejich důsledku se může měnit vztah s rodinou, jenž začíná být nahrazován vztahy s přáteli. Sociální sítě, hlavně ty osobní, jsou místem setkávání s přáteli, kde společně mohou sdílet své životy, bavit se a komunikovat. Tím, že je dítě zapojeno do dění na sociálních sítích stejně tak, jako jeho spolužáci či okolí, má díky tomu pocit, že k nim patří, je jedním z nich. Jak už bylo zmíněno výše, zároveň si může najít i přátele nové, kteří mají stejné zájmy či názory. To se týká zejména dětí – introvertů, dětmi se stíženou komunikační schopností, může se jednat i o děti mimořádně nadané či děti, jejichž zájmy nejsou v jeho okolí obvyklé. V tomto případě ale musíme vždy dbát zvýšené opatrnosti a být v obraze, s kým se dítě na sociálních sítích přátelí.

Potřeba uznání se zde částečně naplňuje pomocí zveřejňování příspěvků uživatelů a následná reakce jejich přátel a dalších přátel z prostředí sociálních sítí. Lidé také často zveřejňují věci, na které jsou pyšní, ukazující jejich talent, schopnosti a mnohdy mají až narcistický obsah. Mohou to být pracovní úspěchy ale i koupě luxusní věci. Dále to jsou svatby, narození potomka a rodinné fotografie. Při sdílení rodinných fotografií ale buďte obezřetní a kontrolujte nastavení soukromí. Nenechte, aby fotky Vašich dětí byly veřejné a ujistěte se, že se nemohou vašemu dítěti v budoucím životě ublížit. O této problematické více hovoří náš článek Úmluva o právech dítěte.

Pro mnoho lidí bývá také důležitý počet přátel. Často se také stává, že i běžní lidé si přidávají do přátel až 1000 lidí a tvoří si takový svůj malý fanklub. Facebook v roce 2014 uvedl, že více než polovina jeho uživatelů má přes 200 přátel. Pro uživatele sociálních sítí bývá mnohdy důležitý i počet pozitivních ohlasů.[5] V této souvislosti si uvedeme pojem fishing for compliments (chytání komplimentů), což je aktivita, kdy, nejčastěji dívky, záměrně píšou urážky na vlastní osobu za účelem získání pozitivních komentářů a komplimentů. Avšak tato aktivita není žádnoucí, neboť pouze zneužívá sociální sítě k tomu, aby uživatel dosáhl většího sebevědomí či na sebe upozornil. Měl by ale také vědět, že i přestože tyto komentáře píší lidé z jeho okolí (doufejme), tak v reálném životě, by se takové reakce nedočkal. Příklad fishingu si můžeme uvést na následujícím obrázku:

fishing-for-compliments-comic

(překl. „Jsem tak ošklivá“ – Ne, jsi krásná! A moc skromná! – Jsi ta nejhezčí holka, kterou znám!)

I potřeba seberealizace může být do určité míry naplněna prostřednictvím sociálních sítí. Jednou z významných potřeb je seberealizace vlastní pohlavní identity. Těmito aktivitami se podrobněji zabývá Eve Shapiro. Její genderové teorie popisují využívání sociálních sítí pro uskutečnění své pohlavní identity. Profil a aktivita na sociálních sítích vypovídají o uživateli, kým si myslí, že je, a tím mu dávají možnost být svůj a ujasnit si, kdo vlastně je.[6] Také mu umožňují vytvořit si vlastní image a prezentovat sebe tak, jak by chtěl být vnímán společností[7]. Může si vytvořil svůj profil, přidat se do skupin, diskutovat a vyjádřit tak vlastní názory a reagovat na politické nebo občanské záležitosti. Významně se na seberealizaci podílí také koho má uživatel v přátelí, k čí fanstránce se přidal či koho sleduje (např. hudba, produkty, slavné osobnosti, umění).

[1] Maslow svůj koncept hierarchie potřeb popsal v knize Motivation and Personality (1954), pro potřeby práce je citován překlad ze SLEZÁKOVÁ, L. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty, s. 34.

[2] Srov. Cakirpaloglu, P. Úvod do psychologie osobnosti, s. 185.

[3] Srov. WITTKOWER, D. E. Facebook and Philosophy, s. 144.

[4] Srov. BOYD, D. M.Ellison, N. B. Social Network Sites, s. 210.

[5] Srov. WITTKOWER, D. E. Facebook and Philosophy, s. xvi-xxvii.

[6] Srov. SHAPIRO, E. Gender Circuits, chap. 2.

[7] Srov. MOORHEAD, J.; RUSSEL, J. Should kids be allowed on Facebook?, 25. 5. 2011 [online], London [cit. 2014-11-16]. Dostupné na WWW: <http://www.theguardian.com/technology/2011/may/25/should-children-be-allowed-on-facebook>, ř. 28-30.