Letní intenzivní kurz „Sociální sítě jako výzva pro výchovu a vzdělávání“

Léto už se blíží a my opět otevíráme letní intenzivní kurzy pro pedagogy zaměřené na využití sociálních sítí ve vzdělávání. Vyberte si ze třech dostupných termínů a přihlaste se zde.

Pedagog a hrozby z hlubin digitální minulosti

8527527570_34f3fbe92a_z

Tím, jak se více zapojujeme do digitálního života na sociálních sítích, zejména na Faceboku, zůstává za námi stále širší stopa, kde je možno dohledat co jsme napsali, vyfotili nebo kde jsme byli. A to i několik let zpětně, což může někdy být problém.

V tomto smyslu mají pedagogové složitější situaci, než ostatní lidé, protože žáci a studenti na ně mohou kdykoliv „vytáhnout” některé starší záležitosti. Kolující fotografie učitelky na kolejním mejdanu, byť pořízená v dobách jejích studií, může znamenat pro její výchovné působení velkou komplikaci. Toto nebezpečí se však netýká pouze pedagogů, v podobné situaci jsou například i sociální pracovníci, kurátoři, vedoucí dětských kroužků a další.

Ale i když jsme si v minulosti dávali pozor, mohou se najít fotografie (ale třeba i nějaké ohnivé debaty v internetových diskuzích, články, Facebookové statusy atd.), které mohou být potencionálně nebezpečné. Zneužitelné je totiž svým způsobem všechno. Abychom toto nebezpečí eliminovali, museli bychom se naprosto stáhnout z digitálního života. Je to ale správná cesta? A kde je pak hranice takového stažení se? Nevycházet z domu? (Zadejte si pokusně svoje jméno do Googlu, co vám vyjde?) Lepší je tedy počítat dopředu s tím, že něco přijít může a být na to připraven (a to i tehdy, když o ničem negativním opravdu nevíme).

Co tedy dělat, když se mezi žáky najednou objeví něco méně lichotivého z naší digitální minulosti? Pak je dobré na takovou situaci aplikovat některá pravidla krizové komunikace.

Nereagovat impulzivně, ale snažit se zachovat klid. Nemusíme vše řešit okamžitě, ale je možné například říct: „Probereme si to později.”

V závislosti na tom, co se mezi žáky objevilo, zareagovat především pravdivě. Pokud se jedná o manipulaci nebo zneužití nějaké fotografie, je třeba to jasně říct. Pokud se ale jedná o něco co se opravdu stalo a nemělo, je třeba to uznat jako chybu.

Celou nepříjemnou situaci je ale možné pozitivně pedagogicky využít. Například: „Ano, tady vidíte, jaké  zdánlivě nevinná věc, může přinést důsledky. Je to varování i pro vás, když něco o sobě píšete nebo publikujete.”

To vše samozřejmě platí především tehdy, pokud opravdu existují jenom fotografie či výroky, které nepřekračují společensky únosný rámec. Pokud však víme o něčem, co tento rámec překračuje, je to už problém mnohem vážnější. V principu se samozřejmě řeší stejně (klid, uznání chyby, poučení), ovšem jeho důsledky mohou být pro mnohem závažnější.