Letní intenzivní kurz „Sociální sítě jako výzva pro výchovu a vzdělávání“

Léto už se blíží a my opět otevíráme letní intenzivní kurzy pro pedagogy zaměřené na využití sociálních sítí ve vzdělávání. Vyberte si ze třech dostupných termínů a přihlaste se zde.

Snapchat a jeho vliv na psychiku mladých uživatelů

5516621911_161cd7dc2f_z

Snapchat se považuje za jednu z nejrizikovějších sociálních sítí hlavně kvůli neregulovatelnému obsahu, který se na něm nachází. Uživatel může zveřejnit cokoli, aniž by jeho příspěvky byly vždy zpětně dohledatelné přímo v jeho mobilním telefonu, ale bohužel mohou být k nalezrní pouze u adresátů tzv. snapu. Přestože Snapchat zaručuje, že snapy sdílené na něm už nikdy více uživatel neuvidí, do mobilního telefonu ho však uložit lze a další uživatel se k nim může tedy kdykoli vracet, sdílet je dál či je dokonce použít proti původnímu autorovi.

V této souvislosti se nejvíce uvádí pojem sextitng, což je aktivita, při níž dochází k výměně informací ať už textového nebo vizuálního obsahu mezi uživateli. Více o sextingu naleznete zde. V tomto článku se chceme ale věnovat i dalším rizikovým faktorům, které mohou významně ohrozit psychickou rovnováhu mladých uživatelů.

FOMO = strach z toho, že mi něco uniká

Z hlediska vývojové psychologie se u období pubescence ani nedá hovořit a psychické stabilitě. Toto období je zejména nestabilní, a proto je pubescent daleko citlivější k jakýmkoli podnětům v jeho okolí. Jelikož je pubescentovi velmi záleží na názoru jeho vrstevnické skupiny, na jejich hodnotách, aktivitách, stylu atd., jednou z pubescentových největších obav je FOMO (z angl. fear of missing out = strach, že mi něco uniká). Psychický jev FOMO můžeme vysvětlit jako strach z toho, že pubescent bude mimo dění jeho vstevnické skupiny a bude plný obav o své pozici ve vrstevnické skupině. FOMO způsobuje dále strach z vyloučení z vrstevnické skupiny, že nebude sdílet zážitky spolu s ostatními vrstevníky a nebude vědět, co je v jeho vrstevnické skupině právě aktuální a potřeba k tomu, aby s nimi držel krok a zapadl do kolektivu. (1)

Dalším důsledkem snapů může být i nízké sebehodnocení pubescenta. Všichni na Snapchatu posílají snapy z jejich zajímavého života a on nemá nic zajímavého ke sdílení. To může v pubescentovi vyvolat pocity, že jejich život nestojí za moc. V dnešní konzumní době se všichni honí za zážitky, ovšem to také není zcela správně. Je důležité dětem říct, že zažitek nemá smysl, pokud neexistuje čas, ve kterém ho mohou prožít a zpětně reflektovat. Samotný zážitek by byl k ničemu, kdyby se člověk na chvíli nezastavil a nezamyslel se nad tím, co mu zážitek dal. Je tedy důležité najít střed mezi tím „zajímavým“ a „nudným“ životem a vyzdvihnout pro i proti těchto dvou způsobů života.

Závěrem

Role dnešního pedagoga je čím dál složitější a je těžší a těžší reagovat na neustálé novinky současné doby. Pokud ale chceme pomoci v tom, aby žily co nejlepší život, musíme se této době podřídit a vzdělávat a vychovávat děti k tomu, aby dokázaly z nových médií vytěžit to nejlepší a aby chápaly život ne jako omezený čas k tomu, zažít co nejvíc, ale jako jedinečnou příležitost, kdy se člověk může neustále zlepšovat a učit se z toho, co prožije tak, aby jeho život nebyly bezvýznamné útržky, ale aby se jeho život stal propojeným celkem.

  1. KARP, R. I’m 15 and Snapchat makes me feel awful about myself, 20.10.2015 [online]. New York: Mashable, © 2005-2013 [cit. 11-02-2015]. Dostupné na WWW: <http://mashable.com/2015/10/20/snapchat-teen-insecurity/#Q09otIKxL5q4>