Nová mobilní zařízení lidem umožňují mít všechny své přátele a veškerý obsah, co nás zajímá, doslova v hrsti. Dnes už nejsme vázaní na počítač a stůl, na kterém se vše odehrává, ale můžeme si tato zařízení nosit kamkoli a využívat ho všude, aniž bychom potřebovali kus nábytku. Všechny naše aktivity na těchto dotykových zařízeních probíhají prostřednictvím našich rukou – prsty projíždíme příspěvky, píšeme zprávy, komentáře a popisky, lajkujeme, sdílíme, kreslíme i mačkáme spoušť fotoaparátu. Stěžejními prsty k používání dotykových telefonů a tabletů jsou palec a ukazováček, ale nejvíce viditelně trpí náš malíček.
Všechny naše prsty, kromě palce, drží rovnováhu a stabilitu našeho smartphonu či tabletu. Velkou zátěž zažívá malíček, protože právě on drží veškerou váhu našeho zařízení. Dochází tak k prohnutí prstu, které je viditelné. Této deformaci se začalo říkat „smartphone pinky“ = smartphonový malíček. V poslední době se lidé zaměřili více, než na své mobilní telefony, právě na své prsty a začali fotky svých smartphonových malíčků sdílet na Twitteru a Instagramu.
Malíček je však jen nejviditelnější část toho, jak smartphony ničí naše ruce. Lékař Tim Allardyce upozorňuje na vliv mobilních zařízení na naše klouby. Primárně totiž může dojít k protažení našich vazů, což povede k hypermobilitě prstů. Při dlouhodobém používání mobilních zařízení může dojít až k artritidě chrupavky mezi klouby prstů. Pak bude vliv na ostatní prsty také vidět, jelikož se klouby našich prstů zvětší.
Zda k takovýmto zdravotním důsledkům opravdu dojde, uvidíme až za několik let. Deformace našich rukou se tak přidává k dalším důsledkům jako je nespavost, zvýšení tělesné hmotnosti, zhoršení zraku či „technický krk“.
Proti těmto věcem se nelze jinak bránit, než omezit jejich používání či se vrátit k notebookům a nepřenosným počítačům. Ne vždy ale přece musíme mít v ruce mobilní telefon a být na sociálních sítích. Sociální sítě přece podněcují k aktivitě – setkání s přáteli, návštěvy kulturních akcí, cestování, cvičení, tanec či tvůrčí a tvořivá činnosti. Musíme si však najít hranici, kdy můžeme pasivně sociální sítě používat (např. při čekání, jízda vlakem,…) a kdy se raději pustit do aktivních činností (např. domov, škola, ve společnosti,…).
Zdroj: DailyMail